zpět

Zásady ošetření zvukovodu

25.12. 2014

 Jak často, čím a jak vlastně správně čistit ucho, to bývá častý dotaz majitelů psů, ale i koček.
Snad vám tedy tento převzatý článek našeho předního dermatologa pomůže se správně zorientovat v této problematice.




Zásady  ošetření  zvukovodu, Prevence  otitid

MVDr. Jan Rybníček Dipl. ECVD MRCVS
a MVDr. David Hanzlíček Dr. Vet. Med.
Klinika Jaggy s.r.o., Komárovská 5, 617 00 Brno, Sborník ze seminářů společnosti Bioveta, červen 2011

Vnější ucho je složeno z ušního boltce, záhybů/gyr boltce, vstupu do vnějšího zvukovodu a vnějšího zvukovodu (vertikálním a horizontálním kanálem zvukovodu). Vnější zvukovod je u psa velmi dlouhý, narozdíl od člověka, lomí se, takže při čištění a manipulaci je minimální riziko porušení ušního bubínku. Povrch vnějšího ucha je tvořen kůží.
Střední ucho je od vnějšího ucha odděleno ušním bubínkem a je tvořeno kostěnou dutou strukturou podobnou bubnu (tympanická bula), vystlanou na povrchu sliznicí a sluchovými kůstkami (kladívko, kovadlinka a třmínek). Při porušení celistvosti bubínku dochází k propojení prostoru vnějšího a středního ucha a tím k možnému přestupu infekce. Středním uchem procházejí některé důležité nervy inervující hlavu a obličej. Z toho důvodu při zánětu středního ucha může dojít též k neurologickým problémům. Střední ucho komunikuje s hltanem (dutinou ústní) tzv. Eustachovou trubicí, která je zodpovědná za vyrovnávání tlaku mezi vnějším prostředím a středním uchem. Bohužel, touto trubicí může přestoupit do středního ucha infekce, nicméně k tomuto dochází u psů vzácně.
Vnitřní ucho je tvořeno vlastním sluchovým orgánem (tzv. hlemýžď) a sluchovým nervem, který spojuje vnitřní ucho se sluchovým centrem v mozku. Vnitřní ucho je dobře chráněno hluboko v lebce kostmi lebky.

                                                            

1. Co je v normálním psím uchu?

Zdravé psí ucho obsahuje minimum sekretu. To, co je přítomno, je složeno z korneocytů (odumřelých buněk kůže), mazu (cerumenu) a malého množství komenzálních (neškodných) mikroorganismů. Maz je komplexní směs žlázových sekretů z modifikovaných apokrinních (potních) žláz, mazových žláz a sekretů povrchového epitelu zvukovodu. Obsahuje mastné kyseliny (zejména myristovou a palmitovou), skvalen, cholesterol, estery cholesterolu, mastné aldehydy, vosky, triglyceridy, lecitin, sphingomyelin, ceramidy a protilátky (IgG). Do cerumenu jsou v množství 40-60% vmíchány nečistoty, chlupy a odumřelé buňky kůže. U některých psů může být normálně v horizontálním kanále přítomna mazová zátka, která znemožňuje vizualizaci bubínku při otoskopickém vyšetření. Tento fenomén nemá prakticky žádný klinický význam. Ochlupení zvukovodu většiny psů (výjimkou jsou některá plemena jako pudl, španělé, ši-tsu nebo někteří teriéři) je velmi řídké a chlupy jsou zakrnělé. V oblasti těsně před bubínkem je ale patrný trs větších chlupů.

2. Potřebuje zdravé psí ucho čištění?

Normální zdravé ucho psa nevyžaduje žádné čištění. Neustálá produkce mazu a odumřelých buněk je synchronizována s tzv. samočistící schopností zvukovodu. Samočistící mechanismus je znázorněn na obrázku níže a spočívá v neustálém toku mazu a odumřelých buněk nahoru a ven ze zvukovodu, zajišťovaným procesem zvaným epiteliální migrace. Nadměrné a neuvážené čištění zdravého ucha může narušit tento proces a tak může dojít k nadměrnému špinění uší
až k zánětu zvukovodů.
                                                                

3. Kdy je čištění nezbytné?

V některých situacích je čištění uší zcela nezbytné. Jedná se zejména o tyto:

  • Vnější zvukovody produkují nadměrné množství mazu nebo pokud jsou zvukovody nadměrně ochlupeny a nefunguje přirozené samočištění
  • Porušení normální ušní mikroflóry u psů - plavců
  • U psů s otitidou - zánětem ucha (vnějšího a/nebo středního), kdy je čištění uší nutné jako součást léčby - doplněk k antimikrobiálním / glukokortikoidním kapkám
  • Při prevenci zánětů spojených s infekcí a/nebo nadměrnou tvorbou mazu

Nadměrná produkce mazu a/nebo narušení samočistících schopností zvukovodu v důsledku nadměrného ochlupení může hrát významnou roli jako predisponující faktor ve vzniku bakteriální infekce s následnou otitidou. V těchto případech je pravidelné čištění uší profylaktické a může zamezit opakované antimikrobiální léčbě. Narušení samočistící schopnosti může též být podnětem k chirurgické intervenci, jako je resekce laterální stěny zvukovodu za účelem zlepšení ventilace a drenáže. Plavání je dalším predisponujícím faktorem vzniku otitidy.
U některých psů nedochází k žádným problémům i při častém zvlhčování zvukovodů. Avšak
u jiných může dojít k sekundárním infekcím, pravděpodobně v důsledku ekosystémových změn ve zvukovodu, ke kterým dochází v důsledku zvýšené vlhkosti a teploty. V těchto situacích může profylaktické čištění zamezit infekci.

Čištění uší hraje významnou úlohu při managementu otitidy, neboť:

  • přítomnost exsudátu (výpotku, hnisu) a nečistot může zamezit adekvátnímu otoskopickému vyšetření
  • exsudát a nečistoty mohou fyzicky zamezit průniku lokálních léků (ušní kapky)
  • mikroorganismy mohou být chráněny lipidy na povrchu buněk zvukovodu a v mazu. Toto může zamezit kontaktu s antimikrobiálním přípravkem, umožnit tak přežívání mikroorganismu a opětovné infekci po ukončení povrchové léčby
  • uvnitř záhybů zvukovodů nebo ve středním uchu mohou přetrvávat větší shluky nečistot, uvnitř kterých jsou chráněny mikroorganismy které způsobí reinfekci
  • hnisavé exudáty mohou inhibovat aktivitu některých antibiotik
  • chronické změny zvukovodu mohou vyústit v defektní epiteliální migraci (porušení samočistícího mechanismu) a čištění může být nezbytné, dokud tento proces není obnoven

4. Co obsahují roztoky na čištění uší a jak fungují?

V současné době je na trhu široké spektrum přípravků určených k čištění vnějšího zvukovodu psa a případně kočky. Obsahují celou řadu složek, obecně známé jako cerumenolytika („rozpouštědla mazu“). Jedná se o složky jako jsou surfaktanty (povrchově aktivní látky), keratolytika (látky změkčující pokožku) a detergenty (čistící látky). Jejich hlavní úlohou je rozrušit a odstranit maz a nečistoty ze zvukovodu. Fungují na bázi tří principů:

Rozpuštění – materiál, který je rozpustný v roztoku čistícího prostředku je po rozpuštění odstraněn.

Disperze – Čistící prostředek mechanicky rozruší maz a nečistoty na drobné kousky a znemožní jejich zpětnému shlukování tím, že je obalí stabilizátorem, např. surfaktantem nebo polymerem.

Preferenční zvlhčení – pokud má čistící roztok vyšší afinitu k výstelce zvukovodu než cerumen, nečistoty a cerumen jsou odloupnuty z povrchu výstelky.

Přípravky na čištění uší běžně obsahují navíc antimikrobiální látky. Různé přípravky mají různou kombinaci ingredientů. Řada klinických studií ověřila antimikrobiální aktivitu některých přípravků a např. kombinace kyseliny mléčné, salicylové, propylenglykolu, surfaktantu a parchlormetaxylenolu je dobře účinná jak proti většině druhů patogenních bakterií tak i proti kvasinkám.

5. Techniky čištění zvukovodu

  1. Základní výplach ucha

Jedná se o nejčastější formu čištění zvukovodu. Jednou rukou pevně držíme a natahujeme boltec zatímco druhou instilujeme roztok, dokud téměř nevytéká ze zvukovodu. Prakticky všechny čistící přípravky mají dlouhý aplikátor, ale není vhodné se špičkou aplikátoru dotýkat kůže ucha, aby na něm nedošlo k ulpívání nečistot a průniku infekce na aplikátor, případně do kapek. Po aplikaci je potřeba promasírovat vstup do zvukovodu a zvukovod. Majiteli je potřeba názorně ukázat jak správně palpovat zvukovod, aby technika byla efektní. Správná technika masáže vyvolává „čvachtavý“ zvuk. Po masáži je potřeba nechat psa nadbytek roztoku vytřepat a boltec a zvukovod vysušit čtvercem gázy namotaným na prst. Gázové čtverce si může majitel zakoupit v lékárně a jsou mnohem lepší než vata, neboť neuvolňují vlákna. Rozhodně by neměly být používány ušní tyčinky, neboť při jejich zasunutí do zvukovodu dochází k zasunutí nečistot zpět do hloubky. Majitele je vhodné instruovat, aby prováděl důkladnou inspekci použité gázy na přítomnost nečistot. Toto je zejména důležité, pokud je čištění uší prováděno dlouhodobě, neboť přítomnost nebo absence nečistot a mazu může být použita k určení frekvence čištění. Pokud je gáza velmi špinavá, je vhodné výplach zopakovat opět druhý den nebo i více dnů po sobě dokud se neomezí sekrece. Jakmile se dosáhne toho, že je gáza zcela čistá, lze uši čistit ob den. Pokud i nadále nejsou žádné nečistoty produkovány, může být dostačující čištění dvakrát nebo i jednou týdně. Jakmile však dojde opět ke znečišťování gázy po výplachu, je nutno opět adekvátně zkrátit interval.

               

2. Použití balonku

Pomocí ušního balonku lze provést důkladnější a hlubší výplach zvukovodu a v některých případech je vhodné majitele tuto techniku naučit. Aplikátor balonku nesmí po zasunutí těsně přiléhat ke zvukovodu, neboť při aplikaci by došlo k nadměrnému tlaku a mohlo by dojít k prasknutí bubínku. Aplikátor by měl být jemně zasunut do vertikálního kanálu tak, aby při zmáčknutí balonku mohl přebytek tekutiny volně odtékat ven. Sám balonek nesmí být použit k odsávání přebytečného roztoku ze zvukovodu, jinak dojde ke kontaminaci balonku.

3. Systémy na výplachy ucha napojitelné na vodovodní baterii

Některé farmaceutické firmy vyrábějí různé více či méně použitelné soupravy na výplachy zvukovodu. Příkladem je „Auriflush“ systém od Schering-Plough. Jedná se o systém, který umožňuje rychlé vyčištění zvukovodů na nesedovaném zvířeti u veterinárního lékaře. Systém se napojí na vodovodní baterii a současně vyplachuje i odsává. Nicméně pokud je přítomna ve zvukovodu výrazná infekce se zánětlivými změnami a zejména pokud je přítomen zánět středního ucha s prasklým bubínkem, není výplach tímto systémem dostatečně účinný.

4. Hluboký výplach hadičkou pod kontrolou videootoskopu

Jedná se o nejvhodnější metodu k hlubokému výplachu uší, zejména v případech ruptury bubínku, kdy umožňuje výplach dutiny středního ucha a je zcela nezbytnou součástí terapie otitis media. Před vlastním výplachem je vhodné použít bezpečný (ne ototoxický) přípravek s dobrými cerumenolytickými vlastnostmi, který odstraní nadbytečné nečistoty a maz ze zvukovodu (viz bod 1). Vlastní proces se provádí v celkové anestezii pod kontrolou videootoskopu a vyžaduje zkušený personál veterinárního pracoviště.


Pokud máte jakékoli dotazy, obraťte se na naše pracoviště a my vám rádi vše vysvětlíme a ukážeme prakticky...