Každý rok, hlavně na jaře, dorazí do ordinace spousta nových štěňat. Jejich majitelé jsou při první návštěvě zahrnuti informacemi „co, kdy, jak a proč“…
A i zkušenému chovateli se z toho většinou točí hlava kolem. Informací je moc a za 15 let od doby, kdy měl naposledy štěně, se spousta věcí změnila. A tak není od věci si pár informací odnést na papíře, eventuelně si je znovu přečíst v tomto článku.
Možná, že ještě než si pejska pořídíte, byste si měli zodpovědět pár otázek. Chci pejska čistokrevného (s průkazem původu nebo bez) nebo originálního „voříška“? Vezmu si ho od chovatele nebo vyrazím do útulku ? Pokud si vyberete pejska čistokrevného, je určitě dobré si o dané rase zjistit pár informací; od chovatelů, veterinářů, z knih nebo i z diskusí na internetu. U vybraného štěňátka byste měli vědět něco o povaze, snášenlivosti s jinými psy a dalších specifikách dříve, než začnete hledat v inzerátech. Mnohdy majitelé vyberou pejska podle vzhledu, aniž by tušili, že je nevhodný do rodiny s dětmi, v dospělosti váží 70 kg, respektuje jen jednoho pána, má silně vyvinuté lovecké pudy nebo vrozenou dominanci…
Určitě byste si ale také zodpovědně měli říct, jestli máte dost času, trpělivosti a v neposlední řadě i peněz, abyste se novému členu rodiny mohli dobře, mnoho let, věnovat. Je fajn říct si: „…líbí se mi bígl, jsem sice celý den v práci, ale ono se to o víkendu dožene…“ . Nedožene! Pejsek se bude trápit a nejspíš začne z nudy demolovat byt. Není chybou mít v malém bytě velkého psa, pokud máte dost času se mu věnovat, jen „trochu“ překáží. Na druhou stranu i pokud máte velkou zahradu, měli byste si najít čas a vzít psa na procházku. Zahrada mu určitě nestačí! Denní rytmus se časem zaběhá, se starším psem doopravdy nemusíte chodit každé dvě hodiny ven, ale štěně potřebuje spoustu času nejen na venčení, ale hlavně na výchovu. I to sebechytřejší štěňátko samo od sebe nepochopí, co se od něj chce. A mnohdy to dá hodně práce a trpělivosti. Ale vždy to nakonec stojí za to. Pokud jste tedy zvážili všechna pro a proti, fajn, pojďme do toho!
Štěně byste si měli od chovatele přinést nejdříve ve věku 6-7 týdnů. Dříve určitě ne. Někdy dává chovatel štěňata dříve, aby je nemusel krmit, ale to asi není zrovna nejlepší vizitka. Mladší štěňata často ještě neumí pořádně žrát a vám nastávají perné chvilky. Navíc mnohdy postrádají správně rozvinuté pudy a dostatečné sociální návyky. Často jsou to ustrašení jedinci, kteří mohou mít v budoucnu problémy při zařazení do psí komunity.
Nejlepší je, zajet si pro štěně k chovateli domů, alespoň vidíte, jak se štěně chová ve svém prostředí, vidíte matku štěňat a někdy si můžete ze štěňat i vybrat. Nedoporučuji nákup psa na parkovišti apod. Pak kupujete „zajíce v pytli“. Vůbec neznáte prostředí, ve kterém štěně vyrůstalo a pokud bylo např. odchováno v kleci, nemá žádné sociální návyky a vy máte zase o problém navíc.Další věc je to, že ze zaručeně čistokrevných psů , koupených na tržištích, parkovištích apod. velice často vyrostou čistokrevní voříšci v úplně jiné váhové kategorii než jste si představovali…
Před koupí je třeba štěně řádně prohlédnout!
Z vlastní zkušenosti vím, že minimum lidí se přijde před koupí zeptat, na co si dát pozor.Takže většinou to proběhne tak, že uvidíte klubíčko štěňat, jste celí rozněžnělí a vezmete cokoli. Hlavně v případě, že jste právě přišli o letitého kamaráda… Rozčarování pak nastává v ordinaci… Takže hlavní dvě doporučení jsou : každému štěněti zkontrolujte zuby, tedy spíše skus. U malých plemen ještě štěně nemusí mít zuby, ale již lze rozpoznat náznaky nepravidelnosti skusu ( podkus, předkus) , samozřejmě pokud zrovna nejde o plemena,kde je to normální stav… Nevěřte chovateli, že to se věkem spraví. Možná ano, ale většinou ne. A při růstu štěněte, růstu čelistí a výměně zubů mohou nastat velké problémy, které budete muset řešit za nemalých finančnéch výdajů…A další doporučení: pokud kupujete pejska, zkontrolujte, zda má v šourku obě varlata! Ve věku 6-7 týdnů, kdy štěně kupujete, již musí být obě sestouplá v šourku! Opět nevěřte chovateli, že „do roka slezou“ . I pokud nechcete mít výstavního psa, všichni chcete mít psa zdravého a kryptorchidní varle je velký problém. Nebrat ani se slevou!
Dále je dobré prohlédnout pejskovi bříško (možná pupeční, tříselná kýla), kožich (přítomnost parazitů), oči, uši… I tady platí, že vše by mělo být v pořádku, pokud není, je možné trvat na slevě, jelikož opět vás bude při první návštěvě v ordinaci čekat rozčarování a placení navíc… Já osobně bych si štěně kryptorchidní nebo s vadou skusu nikdy nekoupila. Bohužel dost často jde o hru na city: „…když ho tady necháme, co s ním bude…“. Pak je ale potřeba, připravit se na ony výdaje navíc. Jiná situace je, pokud chceme udělat dobrý skutek a vybíráme pejska z útulku, tady lze přivřít oko…
Pokud už jste tedy štěně přinesli, je ideální ho co nejdříve přinést do ordinace. Tady proběhne vstupní prohlídka, podíváme se do očkovacího průkazu, probereme další plán očkování, odčervení, doporučíme krmení, poradíme s koupáním, čištěním uší, očí, zubů. A dost často také korigujeme doporučení chovatelů. I z toho důvodu doporučujeme návštěvu ordinace co nejdříve. Rady typu : …a hlavně tomu yorkšírkovi nedávejte maso, tvaroh, sýr… aby vám nepřerost, jsou bohužel dosti častá…a zcela zcestná!
Ve věku 6-7 týdnů, kdy si štěně přinesete, by mělo být již několikrát odčervené a většinou i jednou naočkované.
Odčervení u štěňat by mělo být prováděno od 2.týdne věku, vždy po 14dnech. A to až do věku 3 měsíců, následně 1* měsíčně do 6 měsíců. Je to proto, že larvy škrkavek procházejí přes placentu do štěňat již během březosti a další dávku larviček štěně získává při sání mléka. Štěňata odčervujeme pastou, kapkami, později tabletami, vždy podle váhy psa.Novější přípravky ve formě spot-on, dokáží působit na několik parazitů dohromady po dobu jednoho měsíce a při napadení více druhy parazitů jsou pro štěně nejlepší volbou. Se štěňaty odčervujeme vždy i matku! Časté odčervení je potřeba, protože dosud dostupné preparáty působily jen na dospělá stádia parazitů a tak bylo potřeba znovu a znovu působit na postupně dozrávající formy. V současné době je na trhu novinka, která působí na dospělé i vývojová stadia škrkavek i tasemnic. Další odčervení by mělo být prováděno již na základě potřeby, stanovené vyšetřením trusu, ale…Parazité nemusí odcházet každý den,proto na vyšetření posíláme směsný vzorek ze třech po sobě následujících dní, což ne každý majitel akceptuje. Takže ne asi ideálně, ale přesto doporučujeme odčervovat preventivně 2-4 krát ročně.
Pokud štěně nebylo odčervené nebo nevíme kdy naposledy, můžeme ho odčervit hned po příchodu domů, ale jinak je to s vakcinací.
Většinou nedoporučujeme očkovat štěně těsně před odchodem k novému majiteli a stejně tak nedoporučujeme očkovat hned po příjezdu (i když je datum vyznačeno v očkovacím průkazu). Pro štěně je totiž přechod do nové rodiny obrovským stresem. Najednou je bez mámy, sourozenců a místo nich má novou smečku, která ho, z nadšení nad novým přírůstkem, nenechá v klidu ani pořádně rozkoukat. A to je pěkná zátěž na imunitní systém. Navíc dost často dojde i ke změně stravy a tak se často setkáváme s tím, že štěně je 2.den OK, ale 3.-4.den dostane průjem, který je často jen normálním adaptačním mechanismem. Proto doporučujeme návštěvu ordinace neodkládat, poradíme, odčervíme, odblešíme :-), ale očkování odložíme za týden, až po adaptaci.
A teď co pejskům hrozí, proti čemu a jak často očkujeme.
V naší ordinaci používáme nejčastěji schema : 1.očkování 6.-7.týden, 2.očkování za měsíc (10.-11.týden), 3.očkování opět za měsíc (14.-15.týden). Revakcinace se provádějí v rozmezí 14-28dní, přičemž hranice 28dní by neměla být překročena! Pokud očkujeme po 14dnech, většinou do 3.měsíce života štěněte musíme vakcinovat celkem 4*. Hranice třech měsíců je zvolena proto, že v této době má již většina štěňat dozrálý imunitní systém a vytváří dostatečné množství protilátek. U některých plemen, která imunitně dospívají později (RTW, dobrman,pitbul, …) doporučujeme ještě jednu revakcinaci, opět po měsíci. Vždy však platí, že i u staršího psa, kde si nejsme jisti jak a kdy byl očkován, musí být vakcinace dvě, v rozmezí 2-4 týdnů. Některé infekční nemoci, proti kterým očkujeme ohrožují jen psa (psinka, parvoviróza, hepatitida, koronaviróza, psincový kašel), jiné mohou ohrožovat i člověka (vzteklina, leptosporóza, borelióza, tetanus ). Naštěstí majitelů, kteří si myslí že starší pes (podle nich už třeba od třech let) kompletní vakcinaci již nepotřebuje a že stačí jen vzteklina, rapidně ubývá a věřím, že časem již žádný takový do ordinace, díky osvětě, nepřijde. Pokud máme tedy pejska kompletně proočkovaného, na další vakcinaci ho zveme ve věku jednoho roku (dostane to k narozeninám) a pak následně každý další rok.
Vzhledem k příznivé situaci se vzteklinou, je nyní povolena vakcinace proti vzteklině jednou za tři roky. Bohužel toto neplatí pro kombinované vakcíny, takže je jen na majiteli, jestli bude chodit každý rok na „kombinaci“ bez vztekliny a každý 3.rok navíc na samotnou vzteklinu nebo každý rok na kombinaci se vzteklinou…cenově to vychází určitě stejně.
Stejně důležitý, jako pravidelné odčervování a správná vakcinace, je i výběr vhodného krmení. Bohužel se stává, a to dosti často, že majitel, ještě než navštíví ordinaci, nakoupí krmení podle svého uvážení a ne vždy je to ku prospěchu štěněte. Pokud má od chovatele určité množství krmení, na které je štěně zvyklé, budiž, ale v jiných případech je lepší, nejdříve se poradit, než dát štěněti mléko, piškoty a krupicovou kaši, podle hesla: …vždyť je to přeci mimino…
Na trhu je dnes nabízena celá škála krmení, ve kterém je orientace dosti obtížná. A není vůbec lepší krmit domácí stravu? Určitě ne! Je třeba si přiznat, že domácí strava je chutnější, asi i přirozenější, ale… NENÍ KOMPLETNÍ. Určitě většina z nás nedokáže připravit stravu tak, aby splňovala konkrétní nároky psa v ten určitý okamžik. Asi většina z nás tuší, že je určitý rozdíl mezi stravou štěněte yorkšíra a stravou staré dogy. A určitě to není jen velikost misky…Přesto spousta majitelů stále trvá na domácí stravě…
Tak jak tedy vlastně vybírat. Na trhu máme krmiva suchá (granule) a vlhká (konzervy), kompletní a doplňková. Já preferuji kompletní stravu a to ve formě granulí. Štěňatům je můžeme namáčet, starším podáváme suchá. Pokud je nesežerou během 15-20 minut, misku odstraníme. Učíme tak štěně určitému režimu a navíc dokážeme podávat konkrétní dávky než když misku naložíme a po vyžrání opět doplníme. Ani štěně by nemělo být krmeno ve stylu „co sežere“. Je třeba vybrat krmení kvalitní a ta štěňata většinou bez problémů přijímají. Neexistuje sice oficiální členění krmiv do kategorií, orientačně je lze však rozdělit do tříd economy ( nejlevnější, nízký podíl živočišných produktů, maso většinou žádné), premium (slušná kvalita, ovšem jsou zde krmiva blížící se economy, ale i superpremium) a superpremium ( nejvyšší kvalita). Často se klienti ptají, jaký je mezi nimi rozdíl, jestli to není jen cena. Vždy říkám, že rozdíl je asi jako mezi „točeňákem“ a uherákem. Tady to ale poznáte na první pohled. U krmení economy by vás na první pohled měla zarazit nízká cena, která nemůže pokrýt ani cenu kvalitních surovin (10-20Kč je doopravdy málo). Tato krmení často majitelé nakupují v supermarketech, nebývá u nich rozlišen typ, věková kategorie nebo zátěž psa. Nebrat. Můžete je samozřejmě koupit i ve specializovaných obchodech, ale tam vám je určitě nedoporučí. Pokud je budete zkrmovat dlouhodobě sami na svém psovi poznáte, že to není ono. Může být hubený, mít matnou srst a majitelé zahrad obzvlášť ocení výrazně větší množství trusu (krmení obsahuje větší množství pro psa nestravitelných rostlinných součástí).
Jednoznačně doporučitelné je krmení z kategorie superpremium. Za těmito značkami stojí dlouhodobý výzkum a zkušenosti chovatelů a navíc tato krmení mají i své dietní řady, takže v případě nemoci můžete plynule přejít na krmení od stejné značky. Doporučujeme krmiva značek HILL‘S, EUKANUBA, ROYAL CANINE, PROPLAN. Je jedno, které z nich si zvolíte, i tady platí, že některá budou pejskovi chutnat více a jiná méně. Všechny tyto značky mají i své dietní řady. Nedoporučujeme míchat značky mezi sebou nebo vytvářet si „vlastní značku“. Trávicí aparát vašeho pejska to nemusí zvládnout. Do těchto kompletních směsí již nic nepřidáváme. Ani maso ani vitamíny a už vůbec ne minerální látky. Jen byste narušili rovnováhu a mohli byste psovi způsobit vážné zdravotní problémy. Přídavkem čehokoli je vlastně znehodnotíte. A teď , co rozhodně nepodávat : zbytky od stolu (slané, mastné, kořeněné) ,čokoládu, sladkosti, kosti…Ve specializovaných obchodech nebo opět u veterináře vám určitě poradí, čím pejska odměňovat a motivovat při výcviku, aby to nemusely být piškoty. A jenom pochvaly a pohlazení nezabírají…
A kdy s pejskem poprvé ven? Obecně doporučujeme co nejdříve. Dnes se již takřka nesetkáváme s nemocemi jako je psinka a parvoviroza, které před lety výrazně snižovaly počty psů. Tenkrát doporučení zněla, ven až raději po kompletní vakcinaci, tj. po 3. měsíci věku. S yorkem je to fajn, ale co s tím větším psem, který se potřebuje učit hygieně a také „vypustit energii“? Vzhledem k nákazové situaci v našem okolí doporučujeme procházky hned od začátku. Jde nám totiž o tzv. socializaci štěněte, kdy se uvádí, že nejdůležitější poznávací období pro štěně je do věku 14-16 týdnů. V této době získává hlavní návyky a mělo by poznat co nejvíce věcí, které v dalším životě bude potkávat : děti, auto, kolo, vlak, autobus, kočky nebo ostatní zvířata….A hlavně, získávat co nejvíce kontaktů s ostatními psy a učit se, jak se má k nim chovat. Tak jako malé dítě potřebuje znát své místo v rodině a společnosti, tak se potřebuje zařadit i štěně. K těmto kontaktům můžete využít „cvičák“ nebo, v dnešní době již běžné, „školičky“. Tady štěňata získávají první kontakty, učí se základní chování a zároveň i majitelé získávají zkušenosti, jak vlastně na toho svého „paličáka“. Často se totiž setkáváme s tím, že majitel nesprávně vedenou výchovou nebo spíše nevýchovou, vytvoří ze svého dvoukilového yorkšírka tyrana celé rodiny a ještě ho za to dokáže pochválit…
Další informace vám rádi poskytneme v ordinaci.