V tomto článku si přiblížíme nejčastější nemoci psů.
PSINKA
Psinka je velmi nebezpečné virové onemocnění psů s vysokou úmrtností ( až 80%). Vnímavější jsou štěňata, ale mohou onemocnět i starší psi.
K nakažení dochází orálně i aerogenně sekrety a exkrety nemocných psů nebo klinicky zdravých přenašečů viru. Inkubační doba se pohybuje mezi 3 až 7 dny. Klinické příznaky jsou velmi variabilní a závisí na kmeni viru, věku psa a individuální odolnosti zvířete
Virus primárně napadá dýchací aparát, šíří se do lymfatických tkání, trávicího a močopohlavního aparátu a dále do nervové tkáně. Podle toho se mohou lišit i klinické příznaky onemocnění.
Klinické příznaky závisí i na výskytu sekundárních infekcí způsobených jinými viry, či bakteriemi :
střevní forma: zvracení, průjmy, dehydratace, rychlé hubnutí
respiratorní forma: hnisavé výtoky z nosu, zasychající a tvořící krusty kolem nosních otvorů, bronchopneumonie, kašel
oční změny: záněty duhovky, degenerace sítnice, záněty rohovky, event. tvorba vředů
kožní forma: zarudnutí až puchýře, hl. na břiše a vnitřní straně stehen
Zvláštní formou je hyperkeratózní forma, kdy dochází ke ztvrdnutí polštářků, event. nosní houby.
nervová forma: různé projevy postižení nervové tkáně od tiků, křečí čelistí, epileptických záchvatů až po paralýzy
Léčba je obtížná a pouze podpůrná. V časných případech lze použít hyperimunní séra. Přesto je mortalita velmi vysoká. V současné době se díky kvalitním vakcínám a dodržování doporučeného vakcinačního schématu, alespoň v mém okolí, takřka nevyskytuje.
Vakcinace probíhá v rámci běžné prevence a je součástí kombinovaných vakcín. První vakcinace probíhají již od 6.týdne věku.
PARVOVIRÓZA
Parvoviróza je infekční virové onemocnění napadající hlavně mladé psy, neboť virus k množení potřebuje rychle se množící buňky. Proto u hodně malých štěňat napadá především srdeční buňky, u starších štěňat hlavně buňky střevní sliznice.
Virus je v prostředí velmi stabilní a při pokojové teplotě přežívá až 6 měsíců!
K nakažení dochází orálně virem z nakaženého trusu. Onemocnění se projevuje akutním krvavým průjmem, zvracením a rychlou dehydratací organismu, která vede k vysoké úmrtnosti psů. Při postižení srdce je průběh perakutní a štěňata hynou takřka bez příznaků.
I toto onemocnění je díky vakcinacím na ústupu.
Vakcinuje se v rámci běžné kombinace, již od 6. týdnů věku.
CORONAVIRÓZA
Coronaviróza je virové onemocnění, které má podobné příznaky, jako parvoviróza : průjem, zvracení a často se vyskytují současně. Vnímaví jsou psi různého stáří, nejčastěji, a s nejhorším průběhem, u štěňat. Coronavirus je v průběhu onemocnění vylučován do prostředí a ve vnějším prostředí může přežívat až několik měsíců. Vzhledem k vysoké nakažlivosti jsou často nakažena štěňata z větších chovů, ale na rozdíl od parvovirozy, je zde nízká úmrtnost. Štěňata z jednotlivých odchovů onemocní málokdy.
Očkování proti coronaviróze není vždy součástí vakcinačních schemat.
VIROVÁ HEPATITIDA
Virová hepatitida je infekční onemocnění napadající především játra, ale i ledviny a oči. K nakažení může dojít slinami, močí, výkaly. Onemocnění často probíhá bez výrazných klinických příznaků. Pokud se objeví, jde o horečku, zvracení, průjmy, bolestivost břicha. Někdy psi umírají velmi rychle bez zjevných příznaků a majiteli je tak často zaměňováno za otravu.
Vakcinační látka je součástí „klasické kombinace“.
PSINCOVÝ KAŠEL
Infekční laryngotracheitida je vysoce nakažlivé onemocnění dýchacího aparátu, které je způsobeno komplexem virů a následnou nebo současnou infekcí bakteriemi. Onemocnění se projevuje silným kašlem, nutícím zvířata až na dávení.
Pokud jsou zvířata umístěna v klidu, teple, stačí podat pouze léky na zklidnění kašle a onemocnění většinou během týdne odezní. U zesláblých mladých jedinců z velkých chovů nebo naopak u starých psů může však být průběh velmi vážný.
Doporučujeme očkovat psy, kteří navštěvují školičky, cvičáky, závody, výstavy nebo se venčí společně s dalšími psy. Vakcinace není součástí běžného vakcinačního schématu a záleží vždy na majiteli a jeho uvážení, jestli jeho zvíře tuto vakcínu potřebuje.
LEPTOSPIRÓZA
Leptospiróza je bakteriální onemocnění domácích, hospodářských, ale i volně žijících zvířat. Leptospiróza je zoonóza, to znamená, že je přenosná i na člověka.
Hlavními rezervoáry v přírodě jsou hlodavci, kteří leptospiry vylučují močí a dále vlhká místa, stojaté vody.
Pes se nakazí přímo od zvířat nebo pitím kontaminované vody. Leptospiry také mohou pronikat porušenou kůží, např. drobnými rankami, z infikované vody.
Příznaky jsou závislé na věku a imunitním stavu psa, ale i na sérovaru leptospir a na rozsahu postižení orgánů. K hlavním příznakům patří zvracení, průjmy, žloutenka, výrazně tmavá moč, krvácení na sliznicích. Akutní stadium může přejít v chronické postižení jater nebo ledvin a může být příčinou pozdějšího selhání orgánů. Vylučování leptospir u nakažených zvířat může přetrvávat až několik let.
Vzhledem k nemožnosti vyloučit kontakt psů s močí hlodavců, je důležitá řádná každoroční vakcinace. Vakcinace proti leptospiroze je běžnou součástí kombinovaných vakcín.
Statistiky uvádějí každoroční úmrtí 4-6 lidí na následky leptospirózy.
VZTEKLINA
Vzteklina je infekční, vesměs smrtelné, onemocnění.
Přenáší se především pokousáním (slinami) a postihuje centrální nervovou soustavu. Jsou však popisovány i infekce aerogenní cestou od netopýrů v jeskyních. Inkubační doba je různě dlouhá, od 2týdnů až po několik měsíců.
Klinické příznaky jsou různorodé: změny chování zvířete, ztráta plachosti, lekavost, svědivost, zvýšená teplota, ochrnutí jednotlivých částí těla, jazyka, hrtanu, nestejné rozšíření zornic…
Očkování je povinné! V současné době není nutná každoroční revakcinace, ale je možné se řídit doporučenou dobou revakcinace danou výrobcem vakcíny, která může být 2 až 3 roky. To však neplatí pro kombinované vakcíny, tam je potřeba přeočkovávat každoročně!
Česká republika je již několik let prosta vztekliny.
TETANUS
Tetanus je onemocnění vyvolané toxinem bakterie Clostridiu tetani. Spory C.tetani jsou velmi odolné vůči vlivům vnějšího prostředí a mohou přežívat až několik let. Clostridium se nachází v půdě, běžně se vyskytuje v trusu koní a krav.
Zvířata se nejčastěji nakazí kontaminací rány bakterií. Častá je také infekce štěňat v období výměny zubů, jelikož pes má po dobu cca dvou měsíců (4.-6. měsíc) obnažené zubní alveoly.
Onemocnění se projevuje postižením svalstva hlavy, sliněním, potížemi při polykání, změnou výrazu obličeje. Při generalizované formě dochází ke strnutí šíje a končetin, dostavuje se horečka, zrychlené dýchání, arytmie, pocení… K úmrtí dochází v důsledku dechového selhání.
Onemocnění není časté, přesto doporučujeme očkovat všude tam, kde pes přichází do styku s koňmi nebo jejich trusem.
Po počáteční vakcinaci probíhá revakcinace jednou za dva roky.
BORRELIÓZA
Borrelióza je nejčastější onemocnění lidí a psů přenášené klíšťaty. Původcem je bakterie Borrelia burgdorferi. Hlavním přenašečem je klíště obecné, v menší míře se může na přenosu podílet i další krevsající hmyz( blechy, komáři, vši…).
U psa, na rozdíl od člověka, nezjistíme lokální kožní změny, zarudnutí v místě přisátí klíštěte. Inkubační doba onemocnění je až několik měsíců, tzn. že příznaky se objevují až po dlouhé době od nakažení. Často se klinické příznaky objevují až po opakovaných infekcích. Nejčastějším příznakem jsou pohybové problémy, kulhání na více končetin, otoky kloubů, bolestivost na pohmat. Dále můžeme pozorovat i bolestivost svalů, nechutenství, horečku, letargii. Těžké formy postihují i srdce, nervový systém, ledviny.
Jelikož vakcinace není běžnou součástí „kombinace“, doporučujeme u psů, přicházejících pravidelně do styku s klíšťaty, každoroční vakcinaci. nejlépe v zimě, před vypuknutím sezóny výskytu klíšťat, prohlídky po návratu z procházek a pravidelné ošetřování psů ektoparazitiky (obojky, spoty, spreje)
Nedoporučujeme odstraňovat přisátá klíšťata ze zvířat prsty, ale pomocí speciálních pinzet, aby nedošlo k nakažení majitele.