To je blecha psí, ta na člověka nejde…
To je sice krásná a oblíbená hláška, ale opak je pravdou. Blecha psí (Ctenocephalides canis) se sice u psa i kočky vyskytuje méně často než blecha kočičí (Ctenocephalides felis), ale na člověka přechází velice snadno 🙁
Příležitostně se můžeme setkat i s jinými druhy blech ( králičí, slepičí, ježčí, lidskou…). Celkem je jich asi 130druhů. Blechy nemají výraznou druhovou specifitu, takže na zvířatech můžeme najít různé druhy blech.
Napadení blechami je v našich podmínkách nejvíce záležitost konce léta a podzimu. Díky posledním teplým zimám, však začínají být blechy poměrně velkou pohromou a to celoroční. Bohužel k tomu přispívá celkem velká rezistence a používané, hlavně starší přípravky (které je třeba aplikovat ve větších dávkách a hlavně častěji, než je běžně uváděno). Problémem také bývá často to, že majitelé nejdříve zkoušejí různé „antiparazitární“ šampony, několik druhů, a přijdou až po několika pokusech a týdnech. V tom okamžiku však již velice pravděpodobně mají zamořený i byt :-(. Mnohokrát však ale ani netuší, že blechy jejich mazlík vůbec má. Přicházejí jen s různě intenzivním svěděním… Mnohdy je doopravdy problém blechy najít, ale jasným důkazem je nález blešího trusu.
Pokud si nejste jisti, že se nejedná jen o špínu, stačí jednoduchý pokus: namočte ony „drobečky“ a pokud se začnou rozpouštět a červenat, je diagnóza jasná.
Někdy se vám podaří objevit trus „zakroucený“ a tam je jeho odlišení od špíny ještě snadnější.
Můžeme se setkat s tím, že psisko je zablešené tak, že na jednom místě vidíme blech hned několik a nedrbe se. Na druhé straně přijde rozdrbané psisko, na kterém s velkou slávou najdeme malé množství trusu. Tady jde bohužel o nejčastější alergii, tzv. alergii na bleší kousnutí. V bleších slinách jsou přítomny alergeny, které se při sání dostávají zvířeti do krve a vyvolávají v některých případech bouřlivé reakce. Stejná látka je pak obsažena i v bleším trusu (blecha saje krev s alergenem, který poté vylučuje), takže i ten pak může působit jako alergen. Tato alergie může přetrvávat i mnoho týdnů poté, co jsou blechy zlikvidovány 🙁
Jak již bylo výše psáno, zbavit se blech není nijak jednoduché. Není sice problém zvíře vykoupat v nějaké účinné látce, ale to dobře funguje jen v případě, že jste „lapli“ blechu někde venku, třeba od ježka a po příchodu domů zvíře ihned vykoupete. Pokud blechu odhalíte později nebo jste mezitím vyzkoušeli několik přípravků bez efektu, tak i po použití toho správného přípravku na koupání jste zlikvidovali asi jen 5 % blech. A to ty, které jsou na zvířeti, zbytek je již usazen ve vaší domácnosti 🙁
Vývojový cyklus blechy
blecha během svého života naklade až500vajíček. Vajíčka snáší volně i na hostitele, ale jelikož nemají lepivý povrch, odpadávají všude tam, kde se zvíře pohybuje. Během 4-12dnů se líhne beznohá larvakterá se živí organickými zbytky, ale nejčastěji trusem dospělých blech. Larvy se pak 2* svlékají a toto období trvá podle vnějších podmínek 9-200 dní! Pak se larva zakuklí a většinou se během 1-2 týdnů líhne. Životnost kukly je však až několik měsíců až rok a často přezimuje. Po vylíhnutí z kukly hledá blecha nového hostitele, aby se mohla napít a cyklus mohl pokračovat. Dospělá blecha žije průměrně 6 měsíců. V optimálních podmínkách trvá vývoj psí blechy 11dní, kočičí blechy 18dní! V letních měsících je to cca 4-5 týdnů, v zimě déle. Během roku se tedy vylíhne několik generací blech
A co tedy na blechy použít?
Lékem první volby jsou u nás nyní tablety. Možná proto, že většinou k nám přicházejí nešťastní majitelé, kteří vyzkoušeli „kde co“ a bez úspěchu. Tablety fungují velice dobře a rychle, některé již do hodiny. Máme k dispozici přípravky jen na blechy nebo kombinované, na blechy a klíšťata. Použití tablet je jednoduché a navíc můžeme zvíře i nadále koupat, což bývá někdy součástí léčby kožních alergických projevů. Dále máme k dispozici pipety (spot-on) a obojky. U těchto přípravků je třeba dbát na správnou aplikaci. Pipety ani obojky nesmíme aplikovat na porušenou kůži, což může být u výrazných alergických projevů někdy problém. Pipety, které se nevstřebávají neaplikujeme na čerstvě vykoupané zvíře a ani ho následně nekoupeme. pipety, které se vstřebávají toto omezení nemají, jen zvíře několik hodin po aplikaci nehladíme. Obojky musí být přiměřeně utažené okolo krku, zvíře je musí nosit neustále, nasazení pouze na venčení nestačí. S použitím pudrů ani „zlatých známek“ nemáme žádné zkušenosti.
Součástí léčby je i ošetření domácnosti. Vyprat ložní prádlo, potahy, pelechy, vše řádně vysát (ideálně do vody), vystříkat domácnost protibleším přípravkem na prostředí. Tato opatření aplikujeme alespoň 1* týdně po dobu jednoho měsíce. Pokud se nám ani pak nedaří zbavit se blech, nezbývá než povolat profesionála a provést kompletní dezinsekci.
Blecha navíc může přenášet vývojová stadia tasemnice psí, proto je třeba pamatovat i na to a zvíře s odblešením i odčervit nebo alespoň provést vyšetření trusu. Takže: blecha psí na člověka jde a navíc nám dokáže život pěkně znepříjemnit. Tak myslete na to, že prevence je vždy lepší a levnější než léčba 😉
V případě jakýchkoli dotazů nebo nejasností neváhejte a kontaktujte nás, rádi vám poradíme.
Použitá schemata převzata z učebnice Klinická parazitologie psa a kočky, V. Svobodová, M. Svoboda